Photo by WROIAF's gallery
(úpravu já...)
Dnes jdu ven s jedním človíčkem. Ale já nechci. Chcí zůstat doma. Chci říct: ,,Ne, nikam s tebou nepůjdu!" ale já to neudělám. Klidně řekněte že jsem slaboch a ža to mám udělat. Ale vy nevíte, co je to za člověka. Co by se stalo, kdybych řekla ne. A co se stane, když řeknu ano. Tohle řeším každý týden, den. Znova a znova. Pořád dokola. A nikdo mi nepomůže, protože nikdo neví jak. Neví proč, Protože mě nikdo nezná. Protože nikdo nezná jeho. Protože oni to nepochopí. Protože to není jejich problém. Protože nemá cenu snažit se, aby to pochopili. Není to k ničemu.
Ten člověk mi dal jen málo, zato mi hodně vzal. A ví to. Ale nepřizná to. A proč taky?
Existují věci, které nikdy nenapravíš. I kdybys udělal všechno proto, aby se všechno zase vrátilo zpátky. I kdyby se to stalo... Nikdy to nenapravíš. Nikdy. Zničils to. Bude to tak napořád. Navždy.
Forever...
Omluvte ten článek, omluvte mě. Občas tohle potřebuju. A jedinej člověk, kterýmu sem to mohla říct, kterýho to zajímalo, kterej mi rozuměl.. zmizí z mého života. Nechci to tak, ale nic s tím neudělám.
Ann~e
Žádné komentáře:
Okomentovat