...

Chtěla bych upozornit, že články zde zveřejněné, které nejsou psány tím rádoby "ručním" písmem, jsou z mého bývalého blogu a jsou relativně "staré".

sobota 26. listopadu 2011

Hrdý Budžes podruhé

Hihihi. Už je ze mne Barbí.

Tak děti řikaly, že je ta knížka o nás. No, já jim to sice moc nevěřila, ale pak jsem se doma zeptala Kačenky a ta říkala, že prej maj pravdu a tý já zase věřim, tak nevím, co si o tom myslet.
Ta hlavní holka je mi teda trašně sympatická, protože je taky tak tlustá a nesmí dorty, teda jenom občas a má samá nedorozumění jako já. A taky se jí dějou samý nemilý věci. Je mi jí líto, jak se jí smějou, já to znám a není to vůbec, ale vůbec, příjemný. Musela si teda projít strašně moc věcma a já jí za to obdivuju, protože byla jako Hrdý Budžes, teda jako ten vlastně ne, jelikož neexistuje. Byla statečná jako Dalibor, když ho věšeli.
Je mi jí teda pak moc líto, jelikož přijde o svého hrdinu a Kačenka o práci a všechno je to bledý, jak říká zákopecká babička. Ta teda taky řiká, že jsem strašně hubená, ale nikdo jinej si to nemyslí a strašně se mi smějou, že babička už asi hodně špatně vidí. Já teda vím, že babičke je akorát z doby, kde skoro všechno bylo krásné a starobylé a v té době byly pěkné holky jak se patří oplácané. To taky někdo říká, ale už vůbec nevím kdo.
A Pepa je úplně jako můj táta, ne Freinstein, ale jako ten vopravdickej. Je teda pěkně divný, jak se pořád něčemu, co Helča řekne, směje a Kačenka se mračí. Ale to je jako u nás doma a nikdo mi nikde nechce vysvětlit, proč to tak je. A někdy mi to taky vysvětlit nemůžou, protože to sami nevěděj.

Tak tudle Secký říkal, že to určitě není o nás, protože on prej je úplně jinej. Já to teda taky četla a myslím si, že je. Ale nic jsem mu rači neřikala, protože zas je to trochu můj kamarád, i když jen trošičku. Já sice vím, že ho už třeba nikdy neuvidim, ale dědeček František se vždycky snažil loučit v míru a má teď strašně kamarádů po celým světě. No, já mám zatím kamarády jen v Ničíně a pak znám pár lidí v Praze a tam jich pak budu znát hrozně moc, když tam teda budem žít. A prý mi bude trvat třeba i celej život, než poznám tolik lidí, jako děda a možná ani tak jich tolik nepotkám a já mám strach, že nakonec zůstanu sama, ačkoliv je to možná taky dobrý, protože vás nikdo neotravuje. Ale to je pak už smutný bejt na světě, takže se rači snažím začít s tím kamarádstvím už teď.
No mě by se ta knížka mo clíbila, protože je plna moudrých věcí o krásných, starobylých, okresních a hlavních městech. Jenomže se tam děje moc smutnejch věcí, ale většinou se to vyřeší a to je zase hezký a vlastně to pak dopadne dobře. Takže se mi ta knížka líbí a Kačenka říká, že když budu hodná, tak na ni půjdem i do divadla! To se tak u divadla řiká, ale ve skutečnoti půjdeme na hru, kterou někdo napsal podle knížky, to já moc dobře vím.
Ptala jsem se dom, jestli je to komedie a nebo tragédie a Kačenka řikala, že je to spíš komedie a já si to myslím taky a moc se mi to líbí, protože i přes těch moc smutnejch věcí je to strašně veselý a to se pak prej žije líp.

Žádné komentáře:

Okomentovat