Chci, aby mě zase bavila grafika. Chci zase zpnout každý den malování a měnit nosy celebritám. Chci zase toužit po The sims. Chci zase závidět Bonitce návštěvnost. Chci zase střídat blogy jak ponožky. Chci mít zase svoje přátele z blogu.
Grafika mě nebaví. I když zapnu malování... je to nanic. The sims mi běží špatně. BoniTce už nezávidím. Blogy nestřídám a nebaví mě to. A staří přátelé jsou pryč.
Vypadá to z velké části lépe, ale pro mě... to tak není. Byly to zlatý časy, lidi byli jiní. Já byla jiná. A já bych si ty časy přála vrátit. Poslouchám hudbu a vzpomínám, co jsem tehdy tak milovala. Vzpomínám na prázdniny, kdy jsem četla Chatu v jezerní kotlině, hrála dračáka a snila... od té doby jsou v mých představách jen černovlasí kluci... bylo to smutné a přitom tak krásné. Je to pár let nazpět. Konec toho příběhu byl smutný... a od té doby... jako bych byla jiná. Ještě jinější než do té doby.
Chtěla jsem v tom příběhu pokračovat, ale nešlo to...
Toužím po dobrých koncích a když nepřichází, prostě si je vymyslím. Když nedopadne knížka dobře, nebo úplně dobře, stačí troška fantazie, ne?
Bohužel, fantazie nedokáže úplně zakrýt realitu...
Jesttli se nudíte, vyzkoušejte tohle :)TADY
Žádné komentáře:
Okomentovat