Kdybych byla bezcenná. Kdybych byla bezcenná, zapsala bych se do guinessovy knihy rekordů, jakožto naprosto a jedinečně bezcenná věc, člověk, žena, tvor... a tak dále. Kdybych byla bezcenná, nemusela bych se bát prodeje do otroctví, neboť by za mě nedostali ani korunu.
Kdybych byla bezcenná, nikdy bych se nevdala. Kdybych byla bezcenná, chodila bych nahá, neboť oblečená bych mohla přeci jen být prodejná. Kdybych byla bezcenná, dostala bych se do televize, jelikož člověku, který je bezcenný a tudíž je na nic, nemuís se platit ani Ň. Být bez ceny, to je vlastně zázrak. Nejen, že si vás nikdo nevšimne, tedy pokud není okouzlen vaší bezcennosti.
A kdybych byla bezcenná, v obchodním domě bych nic nestála a to by se o mě teprve lidé prali. A kdybych byla bezcenná, nedalo by se mě OCENIT. Tudíž bych byla NEOCENITELNÁ. Jak snadné je z bezcenného udělat neocenitelné, že? Tudíž se vlastně pleteme, říkáme li, že je něco floccinaucinihilipilification (to aby to slovo bylo i jinde, než v nadpisu), říkáme vlastně, jak je to pro nás důležité. Proto takovými bezcennými slovy neplýtvejme, jalikož nakonec zcela změní svůj význam. No jen si řekněte, co kdyby, nedej bože, řekli jste někomu, že je pro vás bezcenným a on by si to vyložil tak, že bez něj nemůžete žít?
Bezcenná věc,
co leží v prachu,
už spadla klec,
můj milý brachu.
Neocenitelná je bezcennost,
neboť bez ní,
by cennu zlata měla pro každého zlost.
Avšak co je bezcenné,
je nejdůležitější,
co je nádherné,
že nemáš tě konejší.
Tak k čemu nazývati něco tak malého tak dlouhým slovem?
Žádné komentáře:
Okomentovat