Saturnin

Tentokrát recenze v poněkud netradičním pojetí.

,,Drahá teto Kateřino, ačkoliv nejste mou skutečnou tetou, nevím, jak jinak Vám říkat. Vždyť v Saturninovi se o Vás jinak nemluví, než jako o tetě Kateřině. Víte, chtěla bych s Vámi udělat rozhovor.

Vážně? Souhlasíte Tak to je bezva! Ehm, promiňte, tak 'To je super!'? Ne? Tak já už vážně nevím. Že to necháme být? Ano, to bude asi nejlepší.

No tak tedy, chtěla bych se zeptat, jaké je to být protivnou, nesympatickou postavou?"

Teta Kateřina: ,,Já si nemyslím, že jsem nesympatická postava. Protivná možná ano, to popírat nebudu. Ale právě proto jsem tak oblíbená. Ale dost té samochvály, vždyť se přeci říká: ,,Pýcha předchází pád."

A jaké to je? Docela příjemné. Člověk si nemusí dělat starosti s tím, jestli náhodou někoho neurazí. Nebo jenom někdy, abych byla přesnější."

,,Ach tak. Takže pokud jsem to dobře pochopila, myslíte si, že být zápornou či nesympatickou postavou má své výhody? Já tedy chápu, že to tak můžete vidět, ale to vám nevadí, že vás mnoho lidí nemá ani trochu rádo? Nyní nemluvím o čtenářích, nýbrž o ostatních postavách knihy a s těmi, pokud vím, nemáte zrovna nejlepší vztah."

,,Ano, pochopila jste to dobře. Ó promiňte, ale co ti mladíci, co se po mě otáčí? Nebudu tvrdit, že je mi to příjemné, to samozřejmě není, ale copak ti mě nemají rádi? A dědeček? Copak se o něj nestarám nejvíce z téhle rodiny? Jak pak ten by mě mohl mít nerad?"

,,Víte, já myslím, že k tomu mají trochu jiný důvod, než že by jste se jim líbila. Působíte totiž poněkud výstředně... A ta péče... copak to neděláte kvůli peně..."

,,No dovolte? Já přece...!"

,,Ehm, raději bych přešla k další otázce. Co říkáte na Saturnina?"

*Chvíli na mne poněkud naštvaně a nedůvěřivě pokukuje, ale nakonec se rzhodne mi odpovědět*

,,Saturninje velmi zajímavý mladý muž, avšak já osobně ho ve velké oblibě nemám. Jak ošklivě se choval k Miloušovi! Ale Milouš mu to jednou oplatí. Ale samozřejmě galantněji, nebude k tomu využívat tak neurvalých spůsobů jako pan Saturnin. Inu 'Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá' nebo 'Nečiň druhým to, co nechceš, aby oni činili tobě'. 'Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá' už tak výstižné není, ale také by se dalo použít.

Chápu ovšem, že čtenáři může být velice sympatický. Vždyť nebýt toho, že se většina jeho legrácek týkala mne a nebo Milouše, zasmála bych se jim. Ovšem nikoliv ve společnosti, to by bylo neslušné."

,,Aha. No, já osobně mám Saturnina velmi ráda. Je vtipný, chytrý, vynalézavý a pohotový. Takového sluhu by občas potřeboval každý.

Teto Kateřino, prosím, neurazte se, ale nemyslíte si, že jš poněkud neslušné vtrhnout k někomu domů, jako jste s Miloušem vtrhli k Jiřímu na loď?"

,,Ani ne, vždyť vždy platí 'Host do domu, bůh do domu'"

*Do místnosti vchází Saturnin*

,,Nebo taky 'Host do domu, hůl do ruky.'"

,,Ale Saturnine, to bychom se opakovali. Ačkoliv 'Opakování, matka moudrosti' že.

,,Zdravím, pane Saturnine! Co vy tu děláte?"

Saturnin: ,,Jen jsem Vám přinesl čaj."

,,Aha, ta k to děkuji. Hmm... kde jsme to skončili? Aha, u těch návštěv. No tak tedy dobrá, když to vidíte takhle.... ale já s tím tedy tak úplně nesouhlasím. Já bych si nedovolila jen tak k někomu bez pozvání přijet a nastěhovat se do jeho pokoje. Ale je to Vaše věc. Ještě by mě zajímalo, co si myslíte o zbytku postav z knihy?"

,,No tak tedy Jiří by měl jít na kurz slušného chování. Opravdu, podněcovat svého sluhu k takovým věcem, jako poškozování jiných lidí, není slušné."

,,Ale madam, Milouš se rozhodně nechoval jako gentelman a dobře víte, že on byl jediným důvodem, proč Váš synovec po svém sluhovi vůbec něco takového chtěl!"

,,Milouš byl dítě-"

,,Nebyl, jen se tak choval-"

,, -a to ho omlouvá."

,,Neomlouvá!"

,,Omlouvá!"

*Saturnin upustil vázu. Naštěstí ji nemám ráda. Mám dojem, že to udělal schválně.*

,,No dobrá, dobrá. A co ještě chcte říct ke svým kolegům?"

,,Dědeček by se měl šetřit. Místo chození ven v bouřce by měl třeba číst."

,,Nebo se učit džiu-džitsu."

*Teta vrhá naštvaný pohledn na Saturnina."

,,Nebo by měl poslouchat rádio..."

,,Nebo zkusit horolezectví."

,,Ať raději dělá, to co chce... a myslím si, že horolezectví a džiju-džitsu jsou mu o něco bližší, než vysedávání doma. Ne, teto Kateřino, nepřerušujte mě, teď mám projev. Ano, už jsem skončila. Ale Vy by jste měla pokračovat. Co smýšlíte o slečně Barboře?

Vidíte, i Vy o ní mluvíte jako o slečně Barbře. a kvůli tomuhle se Jiří tak špatně zachoval...

*Myslím si, že jako čtenář a žena ji tak oslovovat mohu, ale nechci se už s tetou Kateřinou hádat*

,,Dobrá, tak tedy: Co si myslíte o slečně Terebové?"

,,Je to velmi mladá a neskušená dáma. Myslí si, že všechno dobře umí- jako třeba vaření- ale ve skutečnosti neumí nic. To, že neumí vařit by ještě šlo, vždyť 'Žádný učený z nebe nespadl.', že. Neodpustitelné je, že se tváří, že umí vařit. Žádná léta praxe a tvrdé práce, aby se vařit naučila. A to sama dobře ví, že 'Bez práce nejsou koláče.' Já samozřejmě vařím o mnoho lépe a tak nechápu, že vybrali za kuchařku ji místo mne. "

*Saturnin se objevuje u našeho stolu s hrncem polévky, co vařila teta Kateřina."

,,Také velmi často souhlasí s pány- tím myslím doktora Vlacha, dědečka a mého synovce. Jejich nápady občas nejsu zrovna nejlepší, ale u mužů se to dá omluvit, ale u dámy? No to pardón, ale to by nešlo."

*Teta Kateřina ochutnává ze své polévky. Musí se přemáhat, aby polkla."

,,Mhm, výborné! Tak kde jsme to skončili?"

,,U slečny Terebové. Mně se slečna Terebová zdá být milá. Velmi šikovná a sympatická. Rozhodně musí být v dobré fyzické kondici. No a na konec bych se Vás chtěla zeptat, co si myslíte o knize jako o celku?

,,Kniha se panu Zdeňku Jirotkovi velice povedla. Je vtipná a chytlavá, a my, postavy, máme velice zajímavý charakter. Knihu jsem přřečetla jedním dechem a to i přesto, že jsem celý příběh už samozřejmě znala. No, doufám, že jsem změnila Váš názor na mě. Snažila jsem se ale být jemná, neboť 'Vlídným slovem často zmůžeš víc, než s celou armádou.' a 'Tichá voda břehy mele.', že.

*Loučím se s tetou Kateřinou a přemýšlím o tom, že v několika věcech měla pravdu. Být zápornou postavou rozhodně nemusí být špatné. A tahle kniha určitě je vtipná a chytlavá a úžasná a vůbec. Jen mě trochu překvapuje, že u dědečka nesouhlasí ani s malým cvičením. Vždyť se přece říká: 'V zdravém těle zdravý duch.'. Už mluvím jako teta Kateřina. Ještě že už jde domů. Ale ne vrací se zpátky!*

,,Tak mě napadá... vždyť my dvě si spolu docela rozumíme! Co říkáte na to, abychom se lépe poznaly? Ano? Vážně? Tak to je skvělé! Milouši? Milouši! No tak kde jsi s těmi kufry! A nezapomeň zavolat mému muži, žee jsem na návštěvě u přřítelkyně!"

*Rezignovaně si povzdechnu. Tak tu odsud už jen tak nedostanu. I když... moment! Mám tu přece Saturnina! A ten už jednou tetu Kateřinu s Miloušem dokázal dostat z cizího obydlí! Lehce se pousměji a otvírám ústa:*

,,Saturnine? Mohl bys, prosím na chvíli sem?"

Tento článek mi dal skutečně hodně práce. Takže bych ocenila, aby se pod ním neobjevovaly žádné reklamy apod. Díky.

Anne